Hřejivé slunce ukládá se v náruč vřesoví
potok počítá oblázky
vítr češe roztřepené trávoví

Pod útesem světla domovů rozsvěcí
tichý zpěv unavených soumrakem se nese
pohárky s vínem, pozdrav ptáků v lese
několik slov, jež vysvětlí

Sedíce v tichém zamyšlení
chtěl bys říct
že to, cos prožil bylo, je i není
že chtěl bys víc

Však únavou jen hlavu skláníš
bolavá si rovnáš záda
do talíře s večeří
chvílemi ti padá brada

A pak, že chtěl bys víc