Ptal jsem se
hvězd
proč tahle
z cest zvláštnostmi života
vede
přes pohledy slunečních závojů
ulicemi měst
návsí prázdnou
stezkou do světa
za zdí kopretin

A že neřeknou
a proč vlastně
měl bys chtít
vědět
snít
nebo na zápraží sedět
na ztichlé nebe hledět
a počítat
kde která se potměšile směje

Skloň hlavu
popřej pávu jeho skvostný šat
čekej
bude slunovrat
nebo jen
škvírou otevřených vrat
mlha vchází

Já, ty, štěbetání ptáků v mlází
košík
slova běžíc hnaná větrem
bez nesnází
tiše šeptají
Prosím