Zítra budu mít sen
za řekou kalných pohledů
ležím
ve městě všedních dnů

Kde tulák svůj klobouk plní štěstím
minci za mincí
sedám vedle něj
a připíjím si vínem v krabici

Skřípající hlas mi zpívá ukolébavku
vezmu minci a své štěstí
hodím do klobouku

Měls?, hop a už je pryč
sedíš, jak před závorou
od níž sebrali ti klíč

Potkáváš úsměvy bez tváří
a tváře bez srdce
prší z modrého nebe
sníh padá na ruce
duha září až mrazí
a zebe

Tulák podal mi hrst mincí
a já viděl jeho tvář
jak pohled do zrcadla
v něm smutnou očí zář

Tak ber, vezmi si štěstí
já sám nemám nic
i přesto mám
a nebo nemám
mnohem víc
než ten
kdo nestihl říct
děkuji