Otáčím se na polštáři
můry víří, mysl vaří
černou noc se smíchem v tváři
kreslí měsíc bledou září
jako kaňka perem v snáři

A pak v tom starém
ohmataném snáři
čtu si osud
máčím prsty v kalamáři
kreslím srdce
na obrázek na oltáři
svatý, smutný
Boha dbalý jak se patří

Přál si projít stínem duhy
první, třetí, pátý, snad i druhý
slunce, mrak a deště pruhy
smíchu hrst a štěstí
balil v modrou oblohu
vkládal mráčky
vázal světla stuhy

Pak na rozcestí přání
u fialek štěstí
smutným lidem
rozdával