Víla letící na křídlech páva
rozsévající slunce v pampeliškách
těšení se na modř oblohy nestačí
slabá křídla tě tam nedonesou
chtěj více a dostaneš méně
nebudeš li chtít nic
bohatě se ti odvděčím

duhová perla v poupěti růže
krásnou se snad může zdáti
mě však omámil polibek jenž hladí
krásou tvojí
tak jako sedmikráska na louce zelené

těším se i já
a doufám
věřím
bolest a strach
může přijít, ale já jej odháněti chci

tvůj spánek, tvůj úsměv, to nejkrásnější co mám
jako motýl vánkem unášený
nádherný květ je záchranou
sladký nektar, radost a potěšení
roztáhnu křídla a uletím
kam?, ví Bůh, sám teprve hledám odpověď