** Hraji si dál

Když slavíkův rej
na nebi kroužil
já pozvedl zrak
a tančit jsem toužil
však pro nohy mdlé
ja stále se soužil
jen opodál
s touhou i závistí
sklíčeně stál

Tak netančím dál
a závidím
jak sám bych tam stál
a rád bych i hrál
a básnil jak král
tak se jen směji
a hraji si dál :)

** Noc pokladů

V jednom dni v roce, v les plný úkladů
zlatavé můry svádí tě v noc pokladů
Tak hledám klíč, či snad svého srdce petrklíč
když tu, lesní víla, možná a třeba tu i byla
se sklání nad mou tvář a šeptá slova tajemná
snad vánek co se neptá kdo jsi ty a kdo jsem já

V duhovém přání, v měsíčních nitkách za slunce spaní
v polární záři za svítání, na křídlech sametových zdání
pod skalou jež otvírá se v temnotách

Však poklad ten, přinášíš si v srdci svém
a skála jej v zrcadlení odmítá
Kapky černoty, co vpily se do duše tvé bělostné
odpověď znají, ty sám však ne

Tak stojíš u skály tajemné, pěstmi v ni bušíš
ni se nepohne, tak ber plátno milosti, odpuštění kapek pět
a pokání, co by se vešlo za nehet
co s plátnem hrubě utkaným už tušíš

Však černota se vzpírá, po pokladu chtěním
tvá láska, něha, cit i víra s rukou v ruce, zapomněním
pod deštníkem stromů, hvězd i všeho co neumírá
jsa hlazen skálou čarovnou, chladím hlavu, tu v mlhách ztracenou
a poklad dostávám, možná jej již mám, jen sám to nevím
dokud jej neztratím