V kostce

V kostce hladím hrany stěn
spočítávám čísla
nahou tmou jsa obezděn
nad hlavou neonová zář
kolmá, lomená, svislá

Jak v kličky svítící
zakleta ta slova
Bez nohou můžeš žít
bez srdce však sotva

Hoď tou kostkou
v níž černotou neon prosvítá
hleď, sedmička
nebo snad šestka
tvojí tmou bliká mámivá

Tak zahoď srdce
nohy tvé schromnou snad
neon pak zhasne
tma, chlad
světluška na konci tunelu
jenž jako ve chřtánu had
hrozivě bílé čelisti rozvírá

A ty, hladíš ostré hrany nahých stěn až do krve

Napsat komentář