Tam kde kamení do hlubin padá
rozpálená zem, vyprahlá planina
starý strom kořen v rozpraskanou půdu vkládá

Déšť zapomněl ten kraj
prošel kdys, snad stvořil květů ráj
však v paměti jej má
jen ten strom jež stíní nad propastí
jako skrýš ohněm spálená

Supů hřad jak smrti řád
v nelibém křiku
čeká