Přelétavá

Jako kavka
skotačíce povětřím
po tvářích tě hladí
smích, hřích či jen malin vůně
lístky z kopretin
nos tvůj za špičku teď tahá

Z mechu leze hříbek
liška, mochomůrka
na hlavu ti padá vláha
toho rána
kdy slunce levou nohou vykročilo snad
a teď váhá
jestli svit, déšť či mrak

Pavouk ve vlasech ti spílá
když jeho síť šedá, bílá
rázem zastřela ti zrak

A ty hledíš
jak prvně bys tam stál
vůkol les
ticho
v dáli tichých nožek cval
a tak stojíš
jak stál bys opodál
usmíváš se
ten tam je splín, žal

Napsat komentář