Plátno

V tichu světel smíchu
odcházím a usínám
potkávám cizí pýchu
jako plátno barvou zkažené
výčitka, příslib hříchu

Skleněnka v dolíku
obrys v zelené trávě
nakouslá jahoda
již podalas mi právě
vrabčák poskakující hravě
vzpomínka uvízlá mi v hlavě

Položíš dlaň na kámen
v prázdné láhvi hledáš amen
povídáš si s beruškou
co přistála ti na nos
přání? no blázníš
ani za nic a dost
fouknu, leť
žádné přání
to je mi svět
chtěl jsem si přát
sedmikrásky květ

Podpatkem jsem krtkovi do domku šláp
snad proklel mě, nebo ze židle spad

Odstíny oranže plují oponou
jež staré plátno skrývá
snad vidí, co jiní nemohou
snad si jen tak nudou zívá

Světel vzor nad hlavou
slunce skrz okna
na pouti modrou oblohou
znavené údy poutníkovi
vyhlíží měkký mech
však zem tvrdá jak skála
jim je oporou

Kroky vůkol zní
tu nožka sličná, tam křivá
přede mnou se zastaví
co přivádí tě
čím potěším tvou spanilou líc
co vím ti povím a nebo nevím vůbec nic

One thought on “Plátno

Napsat komentář