V bělostných tmách
sedím ve hvězdách
a mám tak trochu strach
že hvězdný prach
jenž sedá mi na řasách
co něžný vrah
vzpomínek po láskách
jež zhasínají v nedbalkách
a rozsvěcují svítání ve hrách
tam rozmarný pán čas
rozfouká třpytící se prach
a mě zbyde jen prázdná
dlaň přání