Duhová

Obešel jsem rybník
louži, z duhové kaňky mrak
Prošel jsem mlhou
v mechu stopy ponechal
šel dál a v tichu lesa
v náruči kmen objímal
hrubou kůru hladil
čelo chladil
suché dlaně listím otíral

V dáli duha poklad věští
tam, kde v kamení
žába oči třeští
ještěrka ti štěstí věští
běhajíce po dlani

Tou dlaní kámen zvedáš
poklad, pavouka či mravenců kukly hledáš
a přemýšlíš
proč a kam to vlastně spěcháš

Napsat komentář