Brouzdal jsem se travou
doufaje, že v pavučinách babího léta
s nadějí snad najdu tu pravou

V rosách kapky slzami celého světa
za branami zavřených otevřeností a
polidštěných nevěrností
od počátků souměrností
k sněhovým vločkám ve stejnosti

Malé přání s vlaštovkami naivnosti
hledám krásu, slast i štěstí
radost, kopretiny na náměstí
špendlíkovou hlavičku
v bříšku světa od neřestí

Klíček prasklé pružinky
od přesýpacích hodin věčnosti času
který plyne jako vzpomínky
jak pramínek v kadeřích tvých vlasů

Obracím se v toku hlasu
mluvím, zpívám, slunce z jasu
hřeje tváře a já vím
za pět zlatých
či hrst ostružin
štěstí nakoupím

Dlaněmi rozdám ve tmách spásu
napiji se v obratníku ze šnečkového pásu
pak tu krásu v duhobílém jasu
zabalím si do šátku, poslechnu i pohádku
přidám slzu vzdechů, kousek dortu
půjdem spolu, každý obtáčeje lístky růží

Květy vůně a vše, po čem hlava se souží
nyní nám stíny pohled dlouží
projdem louží do podloubí
polibek té růži
z nejkrásnějších zákoutí
nechť se srdce nermoutí